Školní řád školy

ŠKOLNÍ ŘÁD ŠKOLY
SŠ OSaP Kněžskodvorská 33/A
České Budějovice

Vnitřní klasifikační řád
SŠ OSaP Kněžskodvorská 33/A
České Budějovice

Platnost od 1. září 2006
V Českých Budějovicích, dne 30. srpna 2006
Mgr. Miroslav Petrovský
ředitel SŠ OSaP

Školní řád školy
SŠ OSaP, Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice
platný pro všechny žáky školy

SŠ OSaP zabezpečuje teoretickou výuku ve studijních oborech analýza potravin, management obchodu a služeb a teoretickou i praktickou výuku v oborech obchodník a kosmetička. Úspěšným ukončením studia získá absolvent střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Dále zabezpečuje teoretickou výuku a výchovu žáků v učebních oborech aranžér, cukrář, fotograf, kadeřník, krejčí, pekař, prodavač, sladovník. Úspěšným ukončením vzdělávacího programu získá žák střední vzdělání s výučním listem.

V SŠ OSaP je zabezpečena teoretická výuka a výchova žáků v nástavbovém studiu denní a dálkové formy obor Podnikání a Podnikání v oborech obchodu a služeb a tento obor dobíhá.

Škola též zabezpečuje praktickou výuku žáků oboru aranžér, kadeřník, kosmetička, krejčí a praktickou výuku pro část žáků oboru cukrář ve vlastním odloučeném pracovišti a u ostatních učebních oborů zajišťují praktickou výuku smluvně sjednaná pracoviště.

Vyučovacím jazykem je jazyk český

Práva a povinnosti žáků

  1. Právo na vzdělávání dle zákona č.56l/2004 Sb.
    1. Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.
    2. Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy, který je povinen se jejich stanovisky a vyjádřeními zabývat.
    3. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, s ohledem k jejich věku a stupni vývoje.
      Právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají také zákonní zástupci žáků nezletilých, v případě zletilých žáků mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost.
    4. Žáci mají možnost si zapůjčit na školní rok učebnice a učební texty, které jsou majetkem Občanského sdružení při SŠ OSaP. O výši poplatku rozhoduje hlavni výbor OS. Při ztrátě učebnice přinese žák učebnici novou, v případě, že učebnici nepřinese, zaplatí trojnásobek z původní ceny.
      Pro žáky sociálně potřebné má škola zřízený fond učebnic a textů pro 10 % žáků školy a tyto učebnice a učební texty jsou bezplatně zapůjčovány těmto žákům.
  2. Žáci jsou povinni
    1. Řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat.
    2. Dodržovat školní řád a předpisy a pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni.
    3. Plnit pokyny pedagogických pracovníků v souladu s právními předpisy a školním řádem.

    Zletilí žáci jsou povinni

    1. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
    2. Dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.
    3. Oznamovat škole změny v údajích, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka.

    Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni

    1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.
    2. Na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
    3. Informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných skutečnostech, které mohou mít vliv na průběh vzdělávání.
    4. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování teoretickém i praktickém dle školního řádu.
    5. Oznamovat škole změny v údajích, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka.
  3. Osvojovat si vědomosti, dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení středního vzdělání. Obracet se se svými problémy týkající se teoretického či praktického vyučování na učitele a žádat je o pomoc při jejich řešení.
    Využívat knižního fondu žákovské knihovny pro doplnění probírajícího učiva.
  4. Osvojovat si mravní normy a řídit se jimi, být ukáznění, plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, dodržovat pravidla společenského chování ve škole i mimo ni tak, aby dělali čest sobě i škole. Spolupracovat s protidrogovým koordinátorem, aby se ochránili před sociálně patologickými jevy, projevy diskriminace, nepřátelství a násilí.
  5. Chránit své zdraví a zdraví jiných, dbát o čistotu a pořádek a pomáhat při udržování pořádku ve škole a v jejím okolí. Spolupracovat s pedagogickými pracovníky při včasném odhalování a odstraňování vzniklých závad.
  6. Být ve škole vhodně a čistě upraveni a oblečeni. Z hygienických, bezpečnostních a estetických důvodů vedení školy nedoporučuje nosit náušnice na jiných částech těla, než v uších.
  7. Šetřit školní zařízení, chránit je před poškozením a hospodárně zacházet s učebnicemi a učebními pomůckami.
  8. Dodržovat vyučovací dobu, rozsah přestávek a v případech, kdy vyučující učitel nenastoupí do pěti minut od zvonění začátku hodiny do třídy, ohlásit tuto skutečnost zástupci ředitele školy.
    Při přechodu žáků z jedné budovy do druhé nebo do tělocvičny, má dozor a odpovědnost nad žáky ten vyučující, na jehož hodinu žáci přecházejí.
  9. Studijní průkazy žáci nosí pravidelně na teoretické i praktické vyučování. Případnou ztrátu nahlásí neprodleně třídnímu učiteli.
  10. Žák je povinen se seznámit a dodržovat organizační řád školní jídelny a domova mládeže, pokud tyto části školy navštěvuje. Dále je povinen se seznámit a přesně dodržovat požární a poplachové směrnice školy.
  11. Žáci mají právo obracet se s jakýmikoliv dotazy týkajícími se vyučování a života ve škole na svého třídního učitele, učitele odborné výchovy, výchovného poradce či protidrogového koordinátora. Institutu výchovného poradce využívají zvláště při řešení problémů týkajících se neúspěchu při vyučování, chování a při volbě povolání.
    Při řešení problémů týkajících se studia má žák právo požádat zástupce ředitele o nahlédnutí do příslušných zákonů a vyhlášek o středních školách, popřípadě žádat o vysvětlení k úplnému pochopení jednotlivých ustanovení.
  12. Škody způsobené žáky během výuky v laboratořích chemie, mikrobiologie a fyzikální chemie, žák nahradí v případě že:
    • poruší školní řád
    • poruší laboratorní řád
    • nedodrží pracovní návod pro zadané laboratorní cvičení
    • bude provádět práce jiné, které nejsou předmětem zadané úlohy
    • bude manipulovat nedovoleným způsobem s vybavením laboratoře
    • bude manipulovat s vybavením laboratoře bez povolení vyučujícího

Žákům je zakázáno

  1. Kouřit v prostorách školy, před budovami školy a při činnostech organizovaných školou.
  2. Přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky nebo je používat.
  3. Přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví. Dále přinášet věci, které by rozptylovaly pozornost ostatních žáků při vyučování.
  4. Nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy, v odloučeném pracovišti a ve smluvních pracovištích školy.
  5. Používání mobilních telefonů při vyučování. V době vyučování budou mobilní telefony vypnuty.

Porušení těchto zákazů bude klasifikováno jako hrubý přestupek a budou z něj vyvozeny patřičné sankce.

Hodnocení výsledků vzdělávání

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných všeobecně vzdělávacích, odborných předmětech a odborném výcviku.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy náhradní termín pro jeho hodnocení, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů komisionální opravnou zkoušku nejpozději do konce školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák, který opravnou zkoušku nevykoná úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může být žákovi stanoven ředitelem školy náhradní termín nejpozději do konce září následujícího školního roku.

Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého pochybnosti o správnosti hodnocení na konci l. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v dohodnutém termínu.

Docházka do školy

  1. Povinností žáka je docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všech předmětů včetně praktického vyučování a odborného výcviku.
    Ředitel školy může povolit s písemným doporučením školského poradenského zařízení nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce nebo zletilému žákovi na základě jeho vlastní žádosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.
  2. V průběhu středního vzdělávání se umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle §70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
    Žákovi je možné povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
    O přestupu žáka do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí.
    Pokud při přestupu dojde ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku. Žák přestává být žákem školy, z niž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy ředitele školy, z níž žák přestoupil.
    Ředitel školy, z které žák odchází, zašle do 5 dnů řediteli školy, kam žák přestupuje, kopii dokumentace žáka.
    Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy.
    Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovištích.
    Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku.
  3. Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit teoretického vyučování po dobu jednoho dne, požádá zákonný zástupce, pěstoun, nebo občan, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy, třídního učitele o uvolnění z vyučování. Pokud se jedná o více než jeden den žádost je podávána řediteli školy prostřednictvím třídního učitele.
    Je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí současně o tom i vychovatele.
    Pokud se uvolnění týká praktického vyučování, žádost je předkládána učiteli odborného výcviku. Jedná-li se o více dní, žádost je podávána řediteli školy prostřednictvím učitele odborného výcviku.
    Zletilý žák si podává žádost sám stejným způsobem.
  4. Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodů, které nemohl předem předvídat, je zákonný zástupce žáka povinen nejpozději do 3 dnů oznámit škole důvod jeho nepřítomnosti.
    Pokud je žák ubytován, je nutné tuto skutečnost též oznámit vychovateli domova mládeže.
    Zletilý žák postupuje stejným způsobem.
    Pokud žák není včas omluven, bude postupováno podle vyhlášky 561/2004 Sb. §68, odst.(2).
  5. Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku omluví nepřítomnost u nezletilého žáka na základě písemné omluvenky od zákonného zástupce nebo od zletilého žáka též na základě omluvenky vlastnoručně podepsané.
    Pokud nepřítomnost bude přetrvávat ve větší míře, má možnost třídní učitel vyžádat potvrzení od lékaře.
  6. Při více než 30 % absence žáka za pololetí ve vyučovacím předmětu nebo z odborného výcviku může vyučující tohoto předmětu požádat ředitele školy o povolení komisionálního přezkoušení.
    O této zkoušce uvědomí třídní učitel zákonného zástupce žáka. Toto opatření se přijímá za účelem objektivního hodnocení u žáků s velkou absencí.
    Pokud se žák k vykonání komisionální zkoušky nedostaví a do 3 dnů se neomluví, je klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný.
    Nepřítomnost žákyně pro těhotenství nebo mateřství se omlouvá stejným způsobem.
    tento bod byl změněn dodatkem (viz. níže)

Zanechání studia

  1. Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli školy, u nezletilého žáka je součástí sdělení souhlasné vyjádření zákonného zástupce žáka.
  2. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy bylo řediteli školy doručeno sdělení o zanechání studia.
  3. Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů a jeho neúčast není písemně omluvena, vyzve ředitel školy písemně žáka nebo jeho zákonného zástupce, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti, zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal.
    Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty a tímto dnem přestává být žákem školy.

Výchovná opatření

  1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná opatření k posílení kázně žáků.
  2. Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel nebo ředitel školy.
  3. Podle závažnosti provinění žáka, může být uloženo některé z těchto výchovných opatření k posílení kázně:
    • napomenutí třídního učitele nebo učitele odborného výcviku
    • důtka třídního učitele nebo učitele odborného výcviku
    • důtka ředitele školy
    • podmíněné vyloučení ze studia/ředitel školy v rozhodnutí stanoví zkušební dobu a to nejdéle na dobu jednoho roku/
    • vyloučení ze studia
  4. O udělení a uložení výchovných opatření uvědomí ředitel školy žáka nebo jeho zákonného zástupce písemně.

Závěrečná ustanovení

Tento školní řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2006

Dodatek ke Školnímu řádu školy
SŠ OSaP Kněžskodvorská 33/A
České Budějovice
ze dne 30.8.2006

Oddíl Docházka do školy číslo 6 se mění na následující:

Při více než 30% absenci žáka za pololetí ve vyučovaném předmětu nebo z odborného výcviku odevzdají třídní učitelé před klasifikační poradou ZŘ seznam těchto žáků a individuálně písemně odůvodní, kteří žáci nebudou zkoušku z předmětu či odborného výcviku vykonávat. Tam, kde má vyučující dostatek podkladů pro udělení známky nedostatečný, není důvod dále žáka zkoušet. Neklasifikovaní žáci budou zkoušeni tzv. zkouškou z předmětu před třídou (za I. pololetí do konce měsíce března, s datem vydání vysvědčení poslední zkoušky). Žáci, kteří budou vykonávat zkoušku z předmětu musí dodržet předepsané písemné práce. Zkouška z předmětu nebo odborného výcviku bude zahrnuta do celkového hodnocení žáka.

Ve druhém pololetí musí žák vykonat zkoušku z předmětu nebo odborného výcviku do konce srpna, teprve potom, v případě, že by neprospěl, vykoná komisionální opravnou zkoušku (do konce měsíce září, opět s datem vydání vysvědčení poslední zkoušky).

U zkoušky z předmětu není stanoven počet zkoušek za den.

V Českých Budějovicích dne 14.2.2007

Tento dodatek byl projednán a schválen zástupcem Školské rady s platností od 1.2.2007

Schváleno:

Prof. PhDr. Dalibor Tureček, CSc. ………………………………………………..

Vnitřní klasifikační řád
SŠ OSaP Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice

  1. Zásady klasifikaceDříve platný Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci z roku 1985 nepatří již mezi platné dokumenty, vyjmenované v úvodu. Při tvorbě vnitřního klasifikačního řádu lze z něj ale vycházet a používat ta ustanovení, která nejsou v rozporu s platnou legislativou.

    Tímto způsobem je možné při tvorbě vnitřního klasifikačního řádu postupovat.
    Vnitřní klasifikační řád – metodický pokyn pro učitele (zásady):

    • při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi
    • při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici
    • pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:
      1. předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktických činností
      2. předměty s převahou výchovného a odborného zaměření
  2. Stupně hodnocení a klasifikace
    2.1 Prospěch
    Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikována těmito stupni

    1. výborný
    2. chvalitebný
    3. dobrý
    4. dostatečný
    5. nedostatečný

    Poznámka: Jednotlivými vyučovacími předměty jsou chápány předměty povinné, povinně volitelné i volitelné.
    2.2 Chování
    Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

    1. velmi dobré
    2. uspokojivé
    3. neuspokojivé

    2.3 Celkový prospěch
    Celkový prospěch žáka je hodnocen:

    1. v prvním až pátém ročníku stupni: prospěl-neprospěl
    2. v ostatních ročnících těmito stupni
      • prospěl s vyznamenáním
      • prospěl
      • neprospěl

    2.4 Hodnocení žáka
    Žák je hodnocen stupněm:

    • prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré
    • prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný
    • neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

    Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:

    • pracoval úspěšně
    • pracoval

    2.5 Získáváním podkladů pro hodnocení a klasifikaci

    1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
      • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
      • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
      • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)
      • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
      • analýzou výsledků činnosti žáka
      • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb
      • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
    2. Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně.
    3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů.
      Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě.
      Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.
    4. Kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
    5. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.
  3. Klasifikace žáka
    1. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
    2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
    3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy.
    4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období.
    5. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
    6. Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě.
    7. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách.
    8. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.
  4. Celkové hodnocení žáka
    1. Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.
    2. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
    3. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena do konce září následujícího školního roku.. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován nedostatečně, neprospěl.
    4. Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na krajském úřadě.
    5. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení v jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
    6. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
    7. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručené žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem.
  5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působeníŽák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách, doporučených lékařem, klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
    • Stupeň 1 (výborný)
      Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.
    • Stupeň 2 (chvalitebný)
      Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.
    • Stupeň 3 (dobrý)
      Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
    • Stupeň 4 (dostatečný)
      Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.
    • Stupeň 5 (nedostatečný)
      Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.
  6. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností
    • Stupeň 1 (výborný)
      Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
    • Stupeň 2 (chvalitebný)
      Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
    • Stupeň 3 (dobrý)
      Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
    • Stupeň 4 (dostatečný)
      Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
    • Stupeň 5 (nedostatečný)
      Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústím a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
  7. Opravná zkouškaŽákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ze dvou povinných předmětů stupněm nedostatečným, je umožněno vykonat opravnou zkoušku. Žák koná opravnou zkoušku nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy, její průběh je písemně zapsán.

    Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařských potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonat opravnou zkoušku v náhradním termínu do konce září následujícího školního roku. Nedostaví-li se žák k opravné zkoušce ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, neprospěl.

    Opravná zkouška je zkouškou komisionální.

  8. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie)U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, jejichž předmětů má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně. Při slovním hodnocení se uvádí:
    1. ovládání učiva předepsaného osnovami
      • ovládá bezpečně
      • ovládá
      • podstatně ovládá
      • ovládá se značnými mezerami
      • neovládá
    2. úroveň myšlení
      • pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
      • uvažuje celkem samostatně
      • menší samostatnost myšlení
      • nesamostatné myšlení
      • odpovídá nesprávně i na návodné otázky
    3. úroveň vyjadřování
      • výstižné, poměrně přesné
      • celkem výstižné
      • nedostatečně přesně
      • vyjadřuje se s obtížemi
      • nesprávné i na návodné otázky
    4. úroveň aplikace vědomostí
      • spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
      • dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
      • s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby jichž se dopouští
      • dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
      • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitel
    5. píle a zájem o učení
      • aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
      • učí se svědomitě
      • k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
      • malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
      • pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

    Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby.

    Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.

    Tento školní řád a vnitřní klasifikační řád SŠ OSaP byl vypracován podle zákona 561/2004 Sb.

    Byl projednán a schválen na zasedání Školské rady dne 26.9. 2006 s platností od 1. září 2006.

    Schválen:
    Prof. PhDr. Dalibor Tureček, CSc.
    Ing. Luděk Čermák
    Ing. Zdeňka Zaimlová
    Mgr. Martina Pišanová
    Paní Pavla Válečková
    Paní Jana Novotná

    V Českých Budějovicích, dne 26.9.2006